Jsem hlavně Hanák, a proto miluji kroj, hlavně ten Hanácký.
Když jsem však jel do Tokia na Olympiádu, tak jsem s sebou vezl kroj olympijský.
Říkal jsem si, že je krásné propojit tradici místa, kde jsem se narodil a místa, kde jsem strávil část léta… Japonsko – Tokio – XXXII. Olympijské hry 2020 – sportovní hry, které mají hlubokou myšlenku, spojují světadíly, národy, kultůry, lidi.

A teď něco málo ke kroji. Je to lidový oděv nebo lidový oblek. Jedná se o charakteristický oděv určité skupiny – etnografické, profesní. Oděv konkrétního spolku a dalších lidových komunit. Každý kroj se vyznačuje nezaměnitelnými prvky, výšivkami, krajkami, barvou použitého materiálu, materiálem samotným, střihem. Často se dědil z generace na generaci.

Hanácký kroj vyniká krásou a bohatstvím výšivek. Výšivkou je také dána hodnota kroje.
Hanácký ornament má ušlechtilý tvar. Motivy hanáckého ornamentu jsou většinou z rostlinné říše, z přírody.

Olympijský kroj je inspirován modrotiskem a českými lidovými kroji.

Svrchní část kroje byla vytvořena tradiční technikou modrotisku.

Modrotisk, který byl v roce 2018 zařazen na seznam nehmotného světového dědictví UNESCO, vybrala návrhářka olympijského kroje jako technologii spojující obě kultury. Je rozšířený v obou zemích a do Česka přišel z Japonska.

Každá část vzoru je otiskem ručně broušeného mosazného drátku určitého profilu zasazeného do formy z hruškového dřeva. Tisíce drátků tvoří raznici, kterou se ručně nanáší rezerva na bílé plátno. To se obarví a vznikne tak látka se vzorem, který je hlavním prvkem nástupové kolekce.

Kalhoty jsou bílé, což vycházelo z oblečení československého týmu na minulých OH v Tokiu v roce 1964, kde se proslavila gymnastka Věra Čáslavská.

Ručně a na míru jsou ušité červené boty, které doplňují národní bílou a modrou barvu v kolekci.

Vějíř je typický pro Japonsko, ale i na Moravě se ujal jako praktický doplněk.