Je sobota ráno, probudil jsem se, kouknul jsem se z okna a ťuklo mi upozornění na mobil.
Ledabyle jsem se podíval a vidím článek, který jsem už jednou četl. Článek o respektu od mého kamaráda Lubora od mého kamaráda, kterého si nesmírně vážím za to, jakým byl cyklistou a hlavně člověkem.
Díky Markovi Ošťádalovi • “hanácké senátor” máme učebnici hanáčtiny i v Senátu Parlamentu ČR
Pro neznalé, co je HANÁČTINA
je to skupina nářečí českého jazyka užívaná přibližně na území střední části Moravy. Její nejvýrazněji rysy můžeme pozorovat na území Hané.
Na přání velkého příznivce, podporovatele a člověka, který se řadu let pohybuje v cyklistice a já ho nesmírně obdivuji pana Richard Šmída seniora, píši i o mechanicích.
Mohu psát o těch, kteří jsou mí současní parťáci, ať to je Libor Meišner, Richard “Šmíďák”, Martin Šmída, Kuba Duřt ale i třeba “Berčus” Vladimír Berka, Zbyněk U., nebo Ráďa P. , Véna, Karel Slezacek, Tonda S. a další, …
Samozřejmě dnes s těmito kluky, parťáky jezdím sporadicky, jak píše kolega, na ME a MS, ale pamatuji si dobu, kdy jsem s nimi jezdíval na závody jako masér celou sezónu.
Lidská společnost prošla mnoha změnami. Nemusíme se ohlížet daleko, už jen události poslední doby, opatření, strach, nejistota, to vše je a bude jejích příčinou. Ohlédneme-li se do historie, uvědomíme si, že podobným zkouškám muselo lidstvo čelit už dříve. Společnost tak už několikrát musela změnit některá zavedená pravidla, zvyky, ideologie. Lidstvo, kultury, národy se však vyvíjí i bez takovýchto příčin.
Sledujeme aktuální trendy, snažíme se držet krok s dobou a více či méně se snažíme naplnit základní lidskou potřebu někam patřit, mít jistotu a stabilitu, ať už je doba jakákoliv.
Je neuvěřitelné, když se člověk dívá na letošní ČESKÝ cyklistický rok 2020, jak byl úspěšný.
ME v silniční cyklistice 3 medaile. Zlato junior Matias Vacek, stříbro junior Pavel Bittner, bronz U23 Vojtěch Řepa