V Karlové Studánce je nejen krásná příroda a čistý vzduch, ale člověk zde může jít i za kulturou nebo uměním. Ano, tak bych tento večer nazval.

Na nástěnce v lázních vedle známého zpěváka visel i plakát klavíristy Davida Tichého, který žije v Karlové Studánce. Řekl jsem si, že tohle je to, co završí překrásný sobotní den a večer a nemýlil jsem se.

Ve společenské místnosti budovy Libuše stálo piáno a před ním mladík. Když jsem se chtěl o něm něco dočíst, moc se mi to nepovedlo, jen vím, že má jmenovce klavíristu u Nového Boru. Když se nám představil, říkal jsem si, že je to vystupováním velice “mladý“ člověk, ale když začal mluvit o piánu, skladatelích, jejich hudbě, kterou skládali, vyzařovala z něho jiskra a bylo vidět, že mluví člověk, který miluje hudbu, piáno, umění. Že je zapálený pro to, co dělá a když si sedl a začal hrát, člověk si jeho hudbu užíval.

Tento mladík je opravdu samouk, kluk, kterého prostě baví hrát a svět jde mimo něj. Má spoustu energie a možná mu někdy asi utíká i tam kam by něměla, ale to je jen pouhá spekulace. Každopádně má můj obdiv a potlesk. Neznám příběh tohoto mladíka, vím, že někdo z jeho rodiny pracoval, pracuje v lázních, možná může mít k němu nějaké výhrady, pro mě však píše příběh mladíka, který má nesmírný talent a vztah k hudbě, kterou miluje, žije ji a myslím si, že i když se tito lidé od nás mnohdy liší a jsou možná od nás nepochopeni, tak by měli právě tito talentovaní lidé od Boha dostat šanci nadále dělat a rozvíjet své Božské schopnosti a věřím, že i pan Tichý se o to pokusí a my ostatní ho v tom dokážeme alespoň morálně a někdo i více podpořit.

Hodně štěstí a děkuji za neskutečný zážitek a večer s hudbou…

 

P.S.: A pro mě tečkou večera byla z patra zahraná nenatrénovaná hudba z filmu Piráti z Karibiku, kterou miluji.