Betlémské světlo

Betlémské světlo – symbol pro mír.
plamínek zapalovaný každoročně před Vánoci v betlémské jeskyni, v níž se podle tradice narodil Ježíš Kristus, a rozvážený skauty do řady míst.

Středověká legenda
Na přelomu 11. a 12. století okupovaly turecké kmeny Seldžuků část Malé Asie a Svatou zemi, ve které se narodil a zemřel Ježíš Kristus, a znemožnily tak křesťanům navštěvovat tato posvátná místa.


Proto rytíři na výzvu papeže Urbana II. zorganizovali výpravy do Palestiny.
Legenda praví, že jeden mladý rytíř se zapřísahal, že pokud se vrátí domů z křížové výpravy, tak do svého rodného města Florencie přinese plamínek ohně z betlémské baziliky.
Po třech letech, těsně před Vánocemi v roce 1099 dorazili otrhaní mladíci do Florencie, kde v jejich čele stál jeden se zapálenou svící s plamenem. Všichni přísahali, že plamínek pochází z Betléma a zmíněný rytíř jej nesl v dobrých i zlých dobách po poušti i po moři jen pro to, aby splnil svůj slib. Svíci umístil v kostele, odkud si pak plamínek chodili zapalovat i další obyvatelé. Ve středověku to byl první i poslední plamen z rodiště Ježíše Krista.