Když se řekne sport, podpora sportu nebo velkoplošné UV digitální tiskárny nejen v Olomouci a Olomouckém kraji, vždy nám hned vyskočí jméno Michala Frantíka. Michal byl i v podzimní části vedoucím týmu ženské části SK Sigma Olomouc. Kdo je vlastně Michal Frantík?

1. Michale, známe tě jako sportovce, člověka, který se pohybuje ve výrobě a prodeji technologií, jako jsou velkoformátové tiskárny, a také jako osobu angažovanou v občanské sféře. Jak všechno stíháš?

Abych pravdu řekl, už dávno není pravda, že bych byl aktivní ve všech těchto oblastech současně. Často jsem si říkal, proč den nemůže být delší, a někdy jsem tím omezoval i ty nejbližší. Na druhou stranu mi to všechno dává smysl a pořád mě to naplňuje.

2. Která z těchto aktivit tě nejvíce baví?

Těžko říct, všechno má své kouzlo a dává mi veliký smysl. Když se dostanu do fáze, kdy nevidím řešení a cítím únavu, odbočím k jiné aktivitě – ať už jde o práci nebo sport. V tom přemýšlím kreativně a trochu si odpočinu, než se vrátím k původnímu úkolu. Vždycky jsem stíhal hodně věcí, asi mi v tom pomáhá ADHD. Tento „handicap“ má své výhody i nevýhody – máte spoustu energie a nápadů. Díky bývalé ženě jsem se naučil soustředit a dotahovat důležité věci do konce. K tomu mi pomohl i sport – cyklistika, kterou jsem provozoval už v dětství. Naučila mě to houževnatosti a nevzdávat se. Všechno má svůj cíl a na ten cíl se musíte dopracovat i přes překážky.

3. Začneme sportem, který tě provází asi celý život, a vidíme tě na různých úrovních. Kdo vlastně Michal u sportu je?

Ano, sport je celoživotní vášeň, život. Sám jsem se snažil sportovat, pak díky sestře, která byla úspěšnější, jsem se dostal k masírování, kdy jsem si prošel špičkovými týmy až k reprezentaci a dokonce i prací téměř 7 let v zahraničí. Ale bavilo mě vždy i sportovcům pomáhat a podporovat je. Když jsem se vrátil z Kuvajtu, řekl jsem si, že pomohu cyklistkám (silniční cyklistika) a snažím se pomáhat až do dnes i v třetí oblasti která mě reprezentuje. Navíc když masírujete, není to jen práce, ale poslání. Pomáháte lidem od problémů, různých bolestí, a předáváte jim energii. Má to velký smysl.

4. Které období tě nejvíce bavilo a baví?

Všechno má svůj smysl, jak jsem zmínil. Jako masér jste pro sportovce nejen odborníkem, ale také jejich tátou, mámou a člověkem, který je nejblíže. Možná by se dalo říct, že pro mě největším zážitkem byla účast na Olympiádě v Tokiu. OH je snem každého sportovce. Ale Tokio bylo i hodně stresující kvůli covidu a všem okolnostem, které jste nečekali. Nejvíce mi ale dala doba v zahraničí, kde jsem se naučil jazyk, získal přátele a životní zkušenosti. A pak také, když jsme s Czech mix týmem pomáhali dívkám, které měly sen závodit, bylo to pro mě hodně emoční. Byla to cesta od nuly, a když přišel i malý úspěch, radovali jsme se společně. Tyto okamžiky mi utkvěly v srdci. Samozřejmě jsem měl radost i z úspěchů v reprezentaci, ale dlouhodobá cesta a na konci i lidsko-sportovní úspěch mi dávají větší smysl.

5. Dnes i tvá dcera Dominika sportuje, hraje fotbal za Sigmu. Máš z toho radost?

Podívejte, já se na to dnes dívám jinak. Pohyboval jsem se a pohybuji jak v oblasti vrcholového a profesionálního sportu, tak i u dětí, které ještě nemají ponětí o medailích, olympiádách či vzorech. Jsem velmi rád, že dcera sportuje, že ji to baví, že má pohybovou aktivitu a že ji to třeba provede životem. Pamatuji si, jak se mě trenéři nebo někteří lidé z vedení ptali, jestli ji fotbal vůbec baví, jestli nechce dělat něco jiného, že nemá vlohy nebo talent. Ale co je na tom to nejkrásnější? Ta holka má 14 let a i když je někdy unavená, nebo třeba cítí, že kolem sebe má nadanější holky, má chuť a sílu jít na trénink a hlavně ji to baví, i když o tom moc nemluví. A to je to nejdůležitější: sportuje. Navíc má teď v kategorii WU15 dva výborné trenéry, kteří při příchodu na tento post stanovili několik cílů. Jeden z nich je udržet co nejvíce holek u fotbalu, bez ohledu na výkonnost, a aby je to hlavně bavilo. Chtějí vytvořit skvělý tým, naučit je všechny fotbal a posunout je jak výkonnostně, tak i v tabulkách. A to je u dětí důležité – nezapomínat na základní principy a hodnoty, kam je chceme posouvat. Není to jen o drilu, i když v pozdějším věku je specializace a dril důležitý. Trenéři spolu s učiteli a rodiči mají velký vliv na tyto děti a rostoucí mládež a spolupodílejí se na výchově a vývoji naší společnosti. To má nejen dopad na fyzickou zdatnost společnosti, ale i na mentální a sociální zdraví jako celek.

6. V minulosti jsi podporoval ženskou silniční cyklistiku, nyní tě vidíme u ženské části SK Sigma Olomouc jako vedoucího týmu. Proč právě podpora ženského sportu?

Myslím si, že dívky a ženy si zaslouží stejnou podporu jako muži. Ve světě je to již standardem a stále více lidí to chápe. I když ženy možná obecně nemají takové fyzické dispozice jako muži, mají právo soutěžit, sportovat a být podporovány. Navíc to má i marketingový potenciál, což je výhodné jak pro firmy, které do ženského sportu vstoupí, tak pro výrobce sportovního vybavení. Ženy používají stejné sportovní potřeby jako muži, což zvyšuje tržní potenciál.

Zároveň je důležité připomenout, že olympijská medaile má stejnou hodnotu, ať ji získá muž nebo žena. Společnost je tvořena muži i ženami, a proto by měla být podpora rovnoměrná. V neposlední řadě je podpora ženského sportu důležitá i z pohledu prevence zdraví a podpory zdravého životního stylu. Ženy mají stejné právo být aktivní součástí sportovní komunity jako muži.

7. Jak hodnotíš podzimní část týmu?

V týmu došlo oproti loňsku k mnoha změnám. Do sezóny se vstupovalo s novým trenérem, ale bohužel byly a stále jsou zraněné některé klíčové hráčky. Navíc odešla švédská hráčka Elin, která byla nadprůměrnou hráčkou i pro druhou ligu. Elin dokázala skvěle organizovat obranu a zároveň dávala góly.

Očekávalo se, že tým bude bojovat o postup do první ligy a bude se pohybovat na předních příčkách tabulky. To se bohužel nestalo, což vedlo k výměně trenéra, což mě osobně mrzí. Přesto se podařilo zvítězit v klíčových utkáních a tým stále pracuje na úspěchu. Hráčky i trenér odvádějí maximum a rozhodně se nemají za co stydět.

Pozitivní zprávou je získání nového partnera a sponzora. Pokud tým potvrdí svou kvalitu a posune se výše v tabulce, má šanci udržet si podporu, nebo dokonce získat nové sponzory. V týmu vidím velký potenciál. Je obdivuhodné, že i přes složité podmínky pracují s nadšením, srdcem a láskou ke sportu.

8. Párkrát jsme tě viděli i u para-sportu. Co tě k tomuto tématu přivedlo a jaký v něm vidíš význam?

U sportu se pohybuji řadu let a měl jsem příležitost nahlédnout i do světa para-sportovců. Poprvé jsem se s nimi setkal v roce 2023 na vyhlášení nejlepších para-sportovců, kde jsem slyšel jejich inspirativní příběhy plné odvahy a vytrvalosti. Měl jsem také čest podpořit jednu z nejlepších para-cyklistek v České republice a zažil nezapomenutelné momenty u para-hokeje či para-atletiky v Olomouci. Výjimečnou zkušeností byla rovněž účast na semináři pořádaném Fakultou tělesné kultury, konkrétně katedrou aplikovaných pohybových aktivit (APA), která se této problematice věnuje. Tyto chvíle byly pro mě nejen inspirativní, ale často i velmi emotivní.

9. Proč podporovat para-sportovce?

Podpora para-sportovců není pouze otázkou dobročinnosti. Jde o zásadní krok k posílení hodnot, jako jsou odvaha, rovnost a solidarita. Para-sport ukazuje, že navzdory životním výzvám lze dosahovat neuvěřitelných úspěchů, což je inspirující pro celou společnost.

Podpora těchto sportovců má navíc přesah – přispívá k inkluzi a ukazuje, že každý má právo na příležitost, bez ohledu na své limity. Para-sportovci jsou příkladem nezdolnosti a jejich příběhy motivují nejen sportovní komunitu, ale i širokou veřejnost.

Podporovat para-sportovce znamená investovat do zdravější a spravedlivější společnosti. Tato podpora má hluboký smysl, protože přesahuje rámec sportu a dotýká se samotných základů lidské solidarity.

10. A co cyklodoprava?

Sám jsem bývalým cyklistou a kolem cyklistiky se pohybuji dodnes, i když už jezdím spíše rekreačně. Chápu, že profesionální cyklisté potřebují trénovat na silnicích, ale u běžných uživatelů je klíčová bezpečnost. Cyklodoprava má mnoho přínosů – podporuje pohyb, zdravý životní styl, prevenci nemocí, bezpečnost, ale také rozvoj turismu.

Jednou jsem si řekl, že by bylo skvělé mít možnost bezpečně projet městem, pokračovat přes regiony až třeba do Vídně na kávu a zpět. Jsem rád, že existují iniciativy, jako je Cyklovize 2030, u jejíchž počátků jsem byl s kolegy, a další projekty, které se tímto tématem aktivně zabývají.

11. Jak jsi se dostal od sportu k tiskárnám a jejich výrobě a prodeji?

Jednoho dne, když jsem pracoval v Hradci Králové u profesionálního týmu, mi zavolala přítelkyně, dnes bývalá žena, která je původem cizinka. Řekla mi, že chce být se mnou, abych už necestoval po světě se sportovci a nebydlel v Hradci, ale byl opět doma. Tenkrát to bylo jednoduché rozhodnutí, chtěl jsem být s ní. Jen když jsem skončil, přemýšlel jsem, co budu dělat dál. Pamatuji si, že tehdy jsme jeli na Vranov a když jsme šli na procházku, řekla mi: „To je jednoduché, budeš servisní technik ve firmě, kde pracuji.“ Tak jsem na ni koukal s otevřenou pusou. Řekla mi: „Dívej, obchodujeme v zahraničí, anglicky umíš, teď tě naučím přes víkend technická slovíčka a výrazy a opravovat stroje tě naučíme také.“ Tehdejší majitel mi dal šanci a řekl, že když neuspěju, budu mu masírovat zaměstnance. Byla to velká výzva, ale měl jsem kolem sebe skvělé lidi, kteří mě to naučili, a po třech měsících mě poslali na první veletrh do Kyjeva na Ukrajině, kde jsem oživoval tiskárnu a předváděl ji spolu s obchodníkem a produkčním manažerem. Prošel jsem tím, a tak mi to zůstalo.

 12. Měl jsi svou vlastní firmu a dnes jsi vedoucí servisu v nadnárodní společnosti. Jak vnímáš tyto změny?

Všechno má svoje, rozhodně každý úsek života a nové zkušenosti vás vždy posouvají myšlením dál, a naopak můžete předávat své zkušenosti z praxe. Tenkrát jsme založili vlastní firmu, protože jsme během okamžiku zůstali bez práce a říkali jsme si: „Co dál?“ Tak to bylo logické vyústění situace, a navíc nová výzva, a výzvy mám rád. Vyvíjet, vyrábět a prodávat vlastní produkt má své kouzlo, a díky skvělému týmu jsme i tuto část mohli posouvat dál. Našli jsme si cestu v customizaci, ve vývoji a výrobě tiskáren, takzvaně šitých zákazníkům přímo na míru. To znamená, že zákazník přišel, řekl, jakou má produkci, představu, kolik chce do technologie investovat, a my jsme mu postavili tiskárnu přímo na míru. Největší tiskárnu, kterou jsme měli, byl flatbed v Itálii o rozměrech 3,2×8,4 m s výškou potisku až 300 mm a dalšími funkcemi. Prodávali jsme skutečně po celém světě a přinášelo to nové výzvy a cíle. Díky instalacím a servisu jsem projel téměř všechny kontinenty. Nejzajímavější byly Zambie, Libanon, UAE, Brazílie, Uruguay, Guatemala, ale největší trh jsme měli v Itálii. Pak jsme se rozhodli jít jinou cestou a firmu jsme prodali. Upřímně, nemyslím si, že to bylo správné rozhodnutí, sám bych se tak nerozhodoval, protože i když přicházely různé krize – covidová, ekonomická díky válce na Ukrajině atd. – vše se nám podařilo zvládnout. Někdy je potřeba si na chvíli odpočinout, jít hlavou orazit, jet na dlouhou dovolenou a pak se vrátit s novou energií. To se nám bohužel nepovedlo realizovat. Čas nevrátíte, ale rozhodně to bylo zajímavé období, kdy můžete být rádi, že zákazníci v zahraničí jsou s vámi spokojení, a někteří v Itálii kupovali v určitých časových intervalech i tři flatbedy za sebou. Zákazníci mi volají, jak se mám, i dnes. Dnes však mám před sebou nové výzvy a mety. Každopádně děkuji za tuto cestu, a od bývalé ženy, která byla zodpovědná za obchodní a ekonomickou část, jsem se hodně naučil, pracovně, a vlastně to mělo přínos i do života, což beru pozitivně. I kolega vývojář mě mnohému naučil a vždy měl na vše řešení.

13. A jaká je tvoje nová výzva? Není to krok zpět?

Již v minulosti, před založením naší firmy, jsem spolupracovali se skupinou Igepa Group v Německu, Beneluxu i Skandinávii. Vždy mě fascinoval jejich styl práce, nastavení systému a pravidel. Dnes jsem součástí české části této skupiny. Je to něco jiného být zaměstnancem takového kolosu a zároveň mít zodpovědnost za své oddělení. Mám výborného ředitele, který má spoustu zkušeností a přímý tah na bránu. Člověk vždy ví, co od něj očekávat, ať už jde o příjemná, nepříjemná nebo náročná rozhodnutí. Vše je řečeno bez obalu, a to je skvělé.

Kluci v servisním týmu jsou také moc šikovní, opravdoví parťáci, a máme výborné zázemí, což dělá práci opravdu příjemnou. Vyvíjet a vyrábět vlastní technologie bylo sice jiné, ale i dnes je krásné prodávat špičkové značky technologií z oblasti signmakingu. I když to někdy znamená být od inkoustu 😊, stále zůstávám v oboru, který mě baví.

Miluji barvy a ten pocit, když z tiskárny vycházejí krásné výtisky. Opravovat stroje nebo řešit problémy je také velice zajímavé. Po opravě je na klucích vidět radost z výsledku – opravený stroj a spokojený zákazník. Jeden bývalý kolega se mě jednou zeptal, jestli na mě neustálé řešení problémů nepůsobí depresivně, protože je to negativní. Já to ale vnímám jinak. Je to podobné, jako když masírujete – na začátku je to možná negativní situace nebo problém, ale na konci je radost, že jste mohli pomoci a problém vyřešit. Obojí beru jako poslání – pomáhat lidem.

I když člověk někdy pomáhá ostatním, často si sám nedokáže v životě pomoci. Je to někdy úsměvné a možná to ovlivňuje můj soukromý život, kde by se mi mohlo dařit lépe. Občas narazíte na zdánlivě hodné lidi, a pak je konec o to hořčí. Ale to už je jiné téma.

14. A jaká je tvá poslední část, občanská angažovanost?

Dnes tomu věnuji méně času, ale v minulosti to pro mě mělo velký smysl. Vždy jsem se soustředil na podporu pohybové gramotnosti, ženského sportu, para sportů a cyklodopravy. Někdy to jde pomalu, ale je to o práci a trpělivosti. Demokracie nám dává právo vyjádřit názor, a i když se vše nevyvíjí ideálně, dává to smysl. Vím, že je důležité naslouchat potřebám společnosti a hledat řešení. Někdy je to náročné, ale když se něco povede, je to skvělé.

15. Takže jsi vlastně opět zůstal u sportu?

Ano, vlastně ano. Více mě baví téma pohybové gramotnosti pro všechny a wellbeing, tedy oblasti, kde ještě nejde přímo o sport, ale o pohybové aktivity. Klíčovým obdobím je předškolní věk a první stupeň základní školy, kde to vše začíná. V tomto věku malé děti ještě nemají žádné ponětí o sportovních vzorech, medailistech nebo olympiádách. Na jejich vývoj má velký vliv rodina, škola a posléze trenéři. Návykové vzorce se formují právě v tomto období, a je proto důležité přistupovat ke všem dětem stejně, dávat jim šanci a vést je správným směrem.

Navíc má prevence obrovský význam, který si mnozí neuvědomujeme. Jak jsem již naznačil, pohybová gramotnost má zásadní dopad na psychické i fyzické zdraví a sociální dovednosti. „Zdraví totiž není jen stav a absence fyzických onemocnění; zdraví je proces, zdraví je život, zdraví je předpoklad pro kvalitní život a osobní štěstí.“

Je nezbytné zajistit rovný přístup k tělesné výchově a rozvoji pohybové gramotnosti pro všechny děti a mládež, bez rozdílu. Dokonce je ještě důležitější poskytnout větší podporu těm, kteří jsou v ohrožení nebo mají ztížený přístup k rozvoji pohybové gramotnosti. Jednoduše řečeno, i těm, kteří nemají tolik pohybového talentu, aby mohli sportovat na vrcholové nebo výkonnostní úrovni v dospělosti, ale jednoduše se radují z pohybu.

Rovný přístup k tělesné výchově je zásadním prvkem výchovy dětí, protože odstraňuje bariéry a vytváří příležitosti ke společnému vzdělávání všech. Děti, které jsou vyčleňovány a stávají se oběťmi šikany, se často izolují od společnosti. Taková izolace může mít psychosociální dopady, přispívat k rostoucí obezitě a následným depresím. Tento stav vyvolává zvýšenou úzkost a situace se může zhoršovat, což se například projevuje epilepsií, ADHD a dalšími problémy.

Pohybová gramotnost však znamená více než jen vedení k cvičení. Dnešní děti čelí vlivům informačních technologií, pandemie, válečných konfliktů a negativních klimatických změn. Pohybové programy mohou přispět k podpoře fyzického, mentálního i sociálního zdraví jako celku.

Pokud dokážeme tato témata správně uchopit a začneme je vnímat tak, jak skutečně mají být, děti v předškolním a školním věku mají šanci znovu vytvořit zdravou a vyváženou společnost.

16. Jak tedy hodnotíš dosavadní cestu?

Řekl bych, že vlastně pozitivně. Miluji sport, cestování, historii a podařilo se mi realizovat všechno, co jsem si přál. Když jsem byl malý kluk, hrál jsem si na rytíře, tepláře. Později jsem začal číst knihy a sledovat filmy na toto téma, a vysnil si, že jednoho dne navštívím místa spojená s těmito postavami, a to se mi podařilo. Vždy jsem chtěl pomáhat lidem, a i když mi někdy lidé říkají, že jsem „nezastavitelný blázen“, možná nějaká práce po mně zůstala. Ale to nejcennější jsou opravdoví přátelé, kteří mi na této cestě pomohli, a odměnou je, že dnes díky nim to můžu vracet. Život je nutné brát s pokorou, ale je také důležité jít si za svými sny a cíli. Rád používám dva citáty: jeden je: „Každý krok dopředu je krok kupředu.“

A také moudrá slova Steva Jobse:

„The people who are crazy enough to think they can change the world are the ones that do.“

 

Životopis – Michal Frantík

Národnost: Česká

Pracovní zkušenosti:

Srpen 2024 – do současnosti – Igepa CZ s.r.o. – vedoucí servisního oddělení

Leden 2024 – Červen 2024 – Jipast a.s. – obchodní a marketingový menežer

Říjen 2023 – do současnosti – Cettec s.r.o –  jednatel | společník

Září 2012 – Listopad 2023 – Effetec s.r.o – servisní technik | jednatel | společník

Květen 2015 – 2020 – Cettec technology s.r.o – společník

Květen – srpen 2012 – Grapo s.r.o – servisní technik / operátor

Srpen 2007 – květen 2012 – Grapo Technologies a.s. – servisní technik

Listopad 2005 – 2007 – Ministerstvo vnitra České republiky odbor sportu – referent státní správy a samosprávy

Listopad 2005 – červen 2007 – PSK Whirlpool (profesionální cyklistický UCI tým) – masér

2005 – 2007 – Český národní tým – silniční cyklistika – masér

2004 – říjen 2005 – ED’System – ZVVZ (profesionální cyklistický UCI tým) – masér

Říjen 1998 – červen 2004 – Sportovní klub Al Arabi (fotbalový tým | volejbalový tým) – masér

Červen – Září 1998 – SK Sigma Olomouc MZ – masér

1997 – březen 1998 – Rostex – Quantum Vyškov – masér

1997 – Září 1998 – Lázně – Slatinice – masér

 

Další aktivity:

Listopad 2022 – do současnosti – člen Komise městské části č. 15 Nové Sady – Olomouc

Listopad 2022 – do současnosti – člen tematické pracovní skupiny pro cyklo-dopravu města Olomouc

Prosinec 2020 – září 2024 – Komise pro mládež a sport Rady Olomouckého kraje

Leden 2024 – do současnosti -předseda – Olomoucké krajské organizace Kin-ballu.

Červenec 2023 – do současnosti – vedoucí týmu – SK Sigma Olomouc MŽ – ženy

Duben 2023 – do současnosti – předseda – Olomoucký krajský triatlonový svaz, z.s.

Červenec 2021 – červen 2024 – člen školské komise při Střední škole polygrafické v Olomouci

2021 – do současnosti – 2024 – hnutí Starostové a nezávislí (STAN) – člen pracovní skupiny SPORT a pohybová gramotnot

2021 – 2024 – hnutí Starostové a nezávislí (STAN) – vedoucí pracovní skupiny SPORT a PG – infrastruktura

2021 – 2024  – hnutí Starostové a nezávislí (STAN) – člen pracovní skupiny SPORT a PG – vrcholový sport a dotace

Srpen 2021 – červenec 2022 – hnutí Starostové a nezávislí (STAN) – člen celostátního výboru STAN

Květen 2021 – Únor 2024 – hnutí Starostové a nezávislí (STAN) – člen výboru MS STAN Olomouc

2021 březen – do současnosti – Spolek Partnerství pro městskou mobilitu, z. s. . – člen za „Cyklistika Střeň“

2020 – 2021 – Podnikatelské odbory (unie podnikatelských a živnostenských spolků) – člen

2018 – do současnosti

2018 – 2023 – člen realizačního týmu České reprezentace – silniční cyklistika – OH | MS, | ME 

2014 – 2020 – Signmaking – sdružení dodavatelů – člen za Effetec s.r.o

2010 – do současnosti – Český mix Team – ženské cyklistické sdružení – sportovní ředitel týmu

2008 – 2024 – MAS Moravská cesta, z.s. – člen za „Cyklistika Střeň“

2008 – do současnosti – Cyklistický ženský podporovatel

1991 – do současnosti – ředitel závodu O pohár vesnice Střeň – cyklistický závod (Cyklistika Střeň)

držitel cyklistické licence – sportovní ředitel, opatrovatel, masseur

„Pohyb je prospěšný“ Podpora aktivního života a sportu je důležitá, říká Frantík: https://www.hanackyvecernik.cz/sport/podpora-aktivniho-zivota-a-sportu-je-dulezita-rika-frantik