Vymezení pojmu, kontexty a aplikační rámec v odborné a strategické rovině

Úvodní vymezení pojmu

Pohybová gramotnost je v odborné literatuře a strategických dokumentech vnímána jako mnohovrstevnatý, celoživotní koncept. Nejčastěji je definována následovně:

„Pohybová gramotnost je koncept, který popisuje celoživotní kvalitativní úroveň člověka; jde o schopnost a snahu založenou na motivaci uplatňovat pohybové dovednosti, schopnosti a vědomosti prakticky prostřednictvím tělesné zdatnosti jedince, jež vyústí v pohybové chování přispívající ke zdravému životnímu stylu a aplikované do každodenního režimu.“
(Plán podpory pohybu dětí, žáků a studentů 2024–2028, MŠMT)

Tato definice je v souladu s odborným výkladem pojmu, jak jej rozvíjí také britská filozofka Margaret Whitehead:

„Physical literacy is the motivation, confidence, physical competence, knowledge and understanding to value and take responsibility for engaging in physical activities for life.“
(Whitehead, M. (2010). Physical Literacy: Throughout the Lifecourse. Routledge.)

Pohybová gramotnost v sobě tedy zahrnuje nejen kompetence a tělesnou zdatnost, ale i motivaci, sebedůvěru a porozumění – tedy i emocionální a kognitivní dimenze pohybu. Důležité přitom není pouze samotné použití termínu, ale zejména jeho obsahové naplnění a mezioborová implementace.

POHYBOVÁ GRAMOTNOST

Vymezení pojmu „pohybová gramotnost“ a jeho kontext v národních strategických dokumentech

Nyní se pokusím uvést, kde se pojem pohybová gramotnost již vyskytuje v rámci oficiálních dokumentů, a následně toto téma podrobněji rozvést s cílem napomoci hlubšímu porozumění jeho obsahu a významu. Současně bych rád znovu zdůraznil, že plně ponechávám na Vašem uvážení, zda se rozhodnete tento pojem dále používat. Považuji však za důležité říci, že samotný termín není podstatný v takové míře, jako je zásadní jeho obsah a především praktická implementace do mezioborové a meziresortní praxe.

1. Definice pohybové gramotnosti ve strategických dokumentech

„Plán podpory pohybu dětí, žáků a studentů 2024–2028“

V tomto dokumentu je pojem pohybová gramotnost definován na straně 4 následovně:

„Pohybová gramotnost je koncept, který popisuje celoživotní kvalitativní úroveň člověka; jde o schopnost a snahu založenou na motivaci uplatňovat pohybové dovednosti, schopnosti a vědomosti prakticky prostřednictvím tělesné zdatnosti jedince, jež vyústí v pohybové chování přispívající ke zdravému životnímu stylu a aplikované do každodenního režimu.“

Tato definice vychází z odborné literatury a je v souladu s přístupy uvedenými např. v publikaci „Pohybová gramotnost“ zpracované Univerzitou Palackého v Olomouci.

Na straně 15 téhož dokumentu je uvedeno její rozšíření, které doplňuje, že pohybová gramotnost nezávisí pouze na tělesné zdatnosti či osvojení pohybových kompetencí. Klíčovými prvky jsou také:

• motivace k pohybu / pohybově aktivní chování,
• znalosti doporučeného množství pohybové aktivity, včetně povědomí a porozumění pohybu jako základnímu pilíři zdravého životního stylu.

Dále je v dokumentu zmíněn koncept „Aktivní školy“, který je v souladu s přístupem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) k systematické podpoře pohybu žáků.

Plán podpory pohybu dětí, žáků a studentů 2024-2028.pdf, MŠMT ČR

„Mládež v pohybu a ve zdraví 2024–2028“

V dokumentu „Mládež v pohybu a ve zdraví 2024–2028“, dostupném na webových stránkách MŠMT, je uvedena totožná definice jako v předchozím materiálu. Na straně 4 je citována následující formulace, odkazující se na odborný zdroj:

„Pohybová gramotnost je koncept, který popisuje celoživotní kvalitativní úroveň člověka; jde o schopnost a snahu založenou na motivaci uplatňovat pohybové dovednosti, schopnosti a vědomosti prakticky prostřednictvím tělesné zdatnosti jedince, jež vyústí v pohybové chování přispívající ke zdravému životnímu stylu, a aplikovat je do každodenního režimu.“
(Vašíčková, 2016, s. 36)

Také tento dokument na straně 15 rozvádí klíčové komponenty pohybové gramotnosti:

• motivace k pohybu a aktivnímu životnímu stylu,
• porozumění doporučenému objemu pohybové aktivity a její integrace do každodenního života jako základního nástroje podpory zdraví.

Mládež v pohybu a ve zdraví 2024-2028 – edu.gov.cz

Koncept pohybové gramotnosti: teoretické východisko, aplikace a výzvy

1. Teoretické vymezení a aplikační rámec

Pohybová gramotnost představuje teoretický koncept, jehož cílem je holistické uchopení výchovy k pohybu napříč celým životním cyklem člověka. Její klíčové uplatnění se jeví především ve školním prostředí, včetně mateřských škol, kde mají pedagogičtí pracovníci možnost působit dlouhodobě, soustavně a systémově na formování postojů, názorů a motivace dětí i mládeže.

Zároveň se tento koncept ukazuje jako zásadní v tranzitních obdobích života, tedy v situacích, kdy dochází k dynamické změně životního stylu, podmínek a příležitostí k pohybovým aktivitám. Vzhledem k jeho celoživotnímu charakteru a možnému transgeneračnímu účinku je však obtížně uchopitelný výzkumně i diagnosticky. Jedním z mála indikátorů, který lze měřit, je nárůst pohybového chování, a to nejen kvantitativně, ale i z hlediska jeho kvality.

1. Měřitelnost a kritické pohledy

Jedním z nejčastěji uváděných kritických argumentů vůči konceptu pohybové gramotnosti je jeho obtížná či téměř nemožná měřitelnost. Přesto je možné v delším časovém horizontu sledovat jeho sekundární dopady, a to zejména prostřednictvím zvýšené míry pohybové aktivity obyvatelstva.

Dílčí aspekty pohybové gramotnosti lze rovněž testovat pedagogickými metodami, například pomocí znalostních testů z oblasti biologie člověka, se zaměřením na zdravý životní styl. Další možností je screeningová diagnostika úrovně pohybových schopností, zpravidla prostřednictvím standardizovaných testových baterií. Existují také jiné přístupy, nicméně většina z nich reflektuje pouze omezené složky pohybové gramotnosti a nikoliv její komplexní charakter.

1. Nejčastěji používaná definice

V odborné literatuře je nejčastěji citovanou definicí ta, kterou uvádí Margaret Whitehead (2010). Pohybovou gramotnost definuje následovně:

„Pohybová gramotnost zahrnuje motivaci, sebedůvěru, pohybové kompetence, znalosti a porozumění, které si jedinec osvojí, aby mohl udržovat pohybovou aktivitu na odpovídající úrovni po celý život.“

Whitehead zároveň zdůrazňuje, že cílem není pouze rozvoj pohybových dovedností, ale že pohybová gramotnost zahrnuje i emocionální a kognitivní zapojení do pohybových aktivit.

Whitehead, M. Physical Literacy: Throughout Life. Abingdon-on-Thames: Routledge, 2010.

1. Institucionální ukotvení v kurikulárních dokumentech

Pojem pohybová gramotnost se kromě odborné literatury vyskytuje také v nově revidovaných rámcových vzdělávacích programech (RVP) pro tělesnou výchovu. Vzdělávací obor tělesná výchova zde výslovně usiluje o rozvoj pohybové gramotnosti žáků, přičemž klade důraz na:

• osvojení základních znalostí o pohybu,
• pochopení objemu a intenzity pohybu v rámci denního režimu,
• vnímání rozvíjejících a korektivních účinků pohybu na lidský organismus,
• rozvoj pohybových dovedností a tělesné zdatnosti,
• a především motivaci k pravidelnému každodennímu pohybu, jakožto nástroji prevence negativních důsledků sedavého způsobu života (např. nadváha, svalové dysbalance, zdravotní komplikace).

1. Gnozeologická východiska a doporučení

Pochopení, přijetí a aplikace pojmu pohybové gramotnosti předpokládá mimo jiné i porozumění různosti gnoseologických východisek. Pokud vycházíme ze základního rámce racionalistického poznání, je přijetí konceptu pohybové gramotnosti obvykle snazší – racionalismus totiž umožňuje uchopit její abstraktní, strukturovanou a normativní povahu.

Naopak osoby s empirickým způsobem uvažování, které vyžadují bezprostřední měřitelnost a ověřitelnost jevů, mohou mít s akceptací základního konceptuálního rámce pohybové gramotnosti potíže. Tento koncept totiž v sobě zahrnuje i dimenze, které nejsou okamžitě kvantifikovatelné.

Z uvedeného důvodu je vhodné, aby strategické dokumenty zachovávaly průnik obou přístupů. V opačném případě riskujeme vyloučení části populace s odlišným epistemologickým nastavením. Mají-li strategické dokumenty kromě implementační roviny plnit také formativní a kultivační funkci směrem k myšlení a postojům společnosti, pak by opomenutí plurality přístupů a názorových rámců představovalo zásadní metodologické i obsahové pochybení.

 

Poznámka: Margaret Whitehead, autorka knihy Physical Literacy: Throughout the Lifecourse (2010), je žena.

Je britskou profesorkou a odbornicí v oblasti filozofie tělesné výchovy a autorkou původního konceptu pohybové gramotnosti (physical literacy), který poprvé představila v 90. letech. Její práce měla zásadní vliv na vývoj tohoto pojmu v mezinárodním měřítku, a dodnes je považována za jeho hlavní zakladatelku.

„Physical literacy is the motivation, confidence, physical competence, knowledge and understanding to value and take responsibility for engaging in physical activities for life.“

 

Proč používat pojem „pohybová gramotnost“, i když je obtížně měřitelný

V odborné i strategické diskusi se opakovaně objevuje otázka, zda má smysl pracovat s pojmem pohybová gramotnost, přestože je obtížně operacionalizovatelný a kvantifikovatelný. Kritické hlasy často poukazují na skutečnost, že pro efektivní řízení politik nebo programů je nezbytné opírat se o měřitelné ukazatele. Tím je však tento koncept stavěn do paradoxní pozice – pokud jej nelze přesně změřit, nelze jej použít, a pokud jej chceme použít, musíme ho předem dokázat změřit. Tento postoj připomíná logickou past známou jako Hlava XXII.

Příklad tohoto paradoxu:

Pravidlo říká: z letky může být vyřazen ten, kdo je duševně nezpůsobilý – ale musí o to požádat. Pokud o vyřazení požádá, dokazuje tím, že je duševně zdráv (protože si váží života), a tudíž nesplňuje podmínku nezpůsobilosti.

Tento vnitřně rozporný systém pravidel, v němž je každý krok protiřečen sám sobě, se stal symbolem situací, kdy nelze najít logické řešení, protože pravidla se navzájem vylučují.

Aplikace na pohybovou gramotnost:

Analogicky platí, že pokud bychom měli používat pouze to, co lze přesně změřit, vylučujeme tím možnost pracovat s komplexními pojmy, které sice nelze zcela kvantifikovat, ale jsou klíčové pro pochopení kvality života, chování a vztahu k pohybu. Pohybová gramotnost je právě takovým případem – nelze ji jednoznačně změřit jedním testem, ale lze ji dlouhodobě rozvíjet, podporovat a sledovat v různých souvislostech.

Její přínos spočívá v tom, že:

• propojuje motivaci, kompetenci a porozumění pohybu do jednoho celistvého rámce,
• nabízí možnost společného jazyka pro vzdělávání, prevenci, sport a veřejné zdraví,
• a umožňuje strategické uvažování napříč sektory.

Z těchto důvodů je důležité tento pojem neodmítat kvůli absenci jedné přesné metriky, ale naopak přijmout jeho komplexitu jako výzvu k širšímu mezioborovému dialogu a společnému úsilí o vytvoření podmínek, v nichž se pohyb stává přirozenou a udržitelnou součástí každodenního života.