https://interaktivni.rozhlas.cz/rodaci/
Rodáci
Velice zajímavé téma, které mnohdy trápí spoustu obcí je, proč mladí odchází do měst. Určitě za lepšími pracovními příležitostmi, kulturním vyžitím a mnohdy k tomu mají i další důvody. Podle této statistiky však zjistíme, že v některých obcích to s rodáky není úplně tak špatné. Je to však opravdu jednak o zdravém patriotismu v každém z nás a o dalších příležitostech.
Já sám, i když mám ženu cizinku a několik let jsem žil v zahraničí, dnes žiji ve městě v České republice, v Olomouci. Cítím se být jednak patriotem evropským, českým, ale i regionu a města Olomouc a i obce Střeň, z které pocházím a jsem na tuto obec náramně hrdý a rád se do ní vracím.
Jednak za tátou, který ve Střeni stále bydlí, ale i z již zmiňovaného patriotismu. Důvodem, proč jsem z této vesnice odešel bylo to, že jsem se chtěl s ženou osamostatnit a sám si zde koupit pozemek a postavit domek. Ale bohužel v té době ve Střeni nebyly volné pozemky na prodej. Tato situace mě donutila ze Střeně odejít a bydlet ve městě. Do obce se však rád vracím, a to nejen za již zmiňovaným tátou, ale také na zajímavé kulturně-společensko-sportovní akce, které jsou pořádány různými spolky a organizacemi. Navíc naše firma, kterou společně s ženou, a nejen s ní, vedeme, s radostí a právě díky patriotismu podporuje místní fotbalový klub TJ Střen a chceme podporovat i místní SDH, plesy i ty dětské a další akce. Sám jsem před lety začal pořádat cyklistické závody, které měly obrovský celorepublikový ohlas (www.stren-cyklokros.cz) a vše jsem dělal a dělám právě díky vztahu a příslušnosti k této obci s názvem Střen (www.stren.cz). Věřte mi, že jsem na to hrdý, že jsem si vybral právě tuto obec a to samé učím své děti. Snažím se, aby měly rády své město a lidi, co zde žijí. Myslím si, že člověk by měl mít svoji identitu a příslušnost a možná právě to nám může pomoci mít sám sebe rád, mít rád své sousedy a své okolí. Přeji si a přeji to všem občanům nejen této obce, aby se nám dařilo vytvářet zdárně své okolí, zvelebovat ho, motivovat i mladé lidi, aby právě měli příslušnost ke své obci a svému “rodišti” a zároveň se jim dařilo budovat i mezilidské sousedské vztahy, které jsou tak důležité.
Jen závěrem dodám, že právě proto, že je žena cizinka a naše malá firma se zabývá prodejem technologií, a to hlavně do zahraničí, tak člověk nikdy neví, kdy a kde skončí a v jaké zemi stráví zbytek svého života. Ale věřte mi, žiji již několik let v Olomouci a tak jsem vlastně Olomoučan, a to hrdý Olomoučan. Cítím tento patriotismus i k tak úžasnému historickému městu plnému zeleně , stejně tak jako právě k již zmiňované mé rodné vesnici. Dnes už vím, že i když mě opravdu vítr třeba jednou zavane na úplně jiný konec zeměkoule, vždy budu hrdý Evropan, Čech, Olomoučan a Střeňák. Přeji vám, abyste všichni měli tento pocit jako já a ani vteřinu nepochybovali, že: „Tohle je můj domov, můj rodný kraj“.
Michal
( Střeň Historie: http://www.stren-cyklokros.cz/stren.html )