Učňovské školství

Můžeme říci, že stále aktuálním tématem co se týče vzdělávání  je učňovské školství, proto jsem se pokusil sepsat mé osobní postřehy a zkušenosti i po různých debatách ve firmě nebo s lidmi z tohoto prostředí.

Jak motivovat žáky ZŠ, aby šli do odborných škol? Aby sem nechodili jen sociální slabší a problematické děti, a aby školy získaly prestiž a byl o ně zájem.

1. Úroveň vybavení učňovských škol – moderní technologie, kontakt s realitou výrobní sféry, kvalitní zázemí (šatny, sprchy, odpočinkové místnosti, relaxační koutky a místa navozující pohodu, ergonomické, moderní a vybavené wifi připojením, kuchyňský kout, odpočívadla rozesetá po celé škole, moderní a čisté toalety, světelná pohoda a vhodná úprava interiéru). Běžná funkční strohost připomíná  pocit stísněnosti…(jednoduše jde o to, aby se všichni v takové škole cítili „skoro jako doma“ a vedlo to k vyšší úrovni ochoty k pobytu a vzájemným dobrým vztahům, které se vytváří v rámci společně tráveného času – tohle se opomíjí, často jsou školy pouze funkčními jednotkami, kde se s těmito prostorami nepočítá už v době jejich architektonického návrhu a považují se za mrhání místem a prostředky.

Sám jsem byl svědkem z reálné praxe, kdy některé školy mají velice zastaralé vybavení školy. Učitelé praxe znali jen technologie z teorie. Naopak jsou školy, kde mají nejmodernější funkční vybavení 21. století a nemusí se za to stydět a dokonce mají i lepší vybavení než mnohé firmy a i škola má možnost se zapojit do ,v uvozovkách, podnikání, výroby a následného prodeje s reálnými firmami jako například Automotiv.

2. Rozložení a struktura jednotlivých škol a oborů v rámci regionu – to je otázkou pro zřizovatele, aby pravidelně přehodnocoval požadavky trhu práce (analýzy, datové podklady, statistiky) a eliminoval obory, kde jejich uplatnění a potřebnost je marginální. Chápu, že je to těžké, ale v posledních letech se preferují gymnázia, což je součástí společenské objednávky a ve druhém případě se tohle musí jednoznačně změnit, protože se může stát, že následky jejich upřednostňování pocítíme v horizontu X let. Gymnázia jsou horkým tématem a kvalitní žáci, kteří na gymnázia odejdou, pak chybí jinde a především na středních školách technického typu a učebních oborech s vyšší náročností. Další nesystémové řešení spočívá v nadbytku VŠ oborů, které mnohdy vznikají pouze z důvodu uplatnění akademických pracovníků v rámci struktury VŠ. Tady dle mého názoru selhal celý systém (chápu, že počet VŠ v rámci regionu byl pod průměrem EU, ale způsob, jakým se otevřela „stavidla“ je bezkoncepční, ale zde nechám tohle téma otevřené, nejde o učňovské školství)

3. V mnoha případech je spolupráce zaměstnavatelů a sociálních partnerů pouze formální, chtělo by to uzákonit pravidelnou edukaci učitelů v rámci novinek v jednotlivých průmyslových odvětvích. Učí se stále to stejné a učitelé , především odborní, inovují výukové podklady velmi pozvolna, čím se zvětšuje mezera mezi konkurenceschopností žáka a reality trhu a jeho potřeb.t To by chtělo ošetřit v rámci oborových svazů a hospodářské komory a uzákonit.

4. Jak jsem už psal, je tam rozdílný přístup k hodnocení učitelů odborného výcviku oproti učitelům teoretického vyučování. Přestože jsou to rovněž někteří Mgr. mají platové třídy 10 a 11, kdežto učitel na teorii má třídu 12. Což samo o sobě dává mistrům jasné najevo, že jsou tímto způsobem podřadní ve smyslu ocenění jejich přínosu v rámci vzdělávání a to nemluvím o velikosti úvazků a podobně (psal jsem). Pokud chceme přilákat kvalitu, musíme je zaplatit a hlavně nechat pocítit prestiž. Kvalitní, dobře ohodnocený a tím pádem spokojený učitel OV je základní podmínkou šíření oborové hrdosti a budování dobrého jména oboru.

5. Je otázkou, jestli je třeba se zaměřit na rozvoj konkrétních vědomostí a dovedností vztahujících se k jednotlivým oborům nebo zda vzdělávat žáky v rámci souboru univerzálních a flexibilních dovedností, návyků přenositelných a reálně využitelných nejen pro práci, ale především pro život , což vidím jako  velkou výzvu a zamyšlení pro budoucnost, bohužel většina těchto výstupů je obtížně kvantifikovatelných a hodnotitelných, takže bude obrovský problém s jednoznačným hodnocením (navíc nikdo neví, jak to má učit a starší generace )….ze systému nebudou padat unifikovaní žáci, ale maximálně rozvinuté osobnosti použitelné nejen v pracovní, ale i občanské rovině….ale….

6. Sociálně slabší a problematické děti – to je otázkou k rozvinuté diskuzi. Můj názor je ten, že je nezbytné zařadit do přijímacího procesu psychologickou diagnostiku, která bude zahrnovat nejen profilaci uchazeče, psychologický profil, ale bude zasahovat i do oblasti sociální. Velmi komplexní a složité téma.

7. Úroveň základních škol – to je kapitola sama pro sebe, výchovní poradci někdy netuší, jak mají provádět osvětu, neznají aktuální potřeby trhu práce ani oborovou strukturu a netuší jaké vlastnosti mají mít uchazeči pro jednotlivé obory. Tam  vidím hluboké nedostatky. Sám jsem se zúčastnil jedné této schůzky, kde byly poradci napříč všemi olomouckými ZŠ. Také jsem v projektu DEN PRO ŠKOLU https://www.denproskolu.cz/dobrovolnik/michal-frantik

8. Závěr – pohled firmy – když budu hovořit o firmě Effetec, která spolupracuje se školami v oboru od středních po VŠ, tak vidím opravdu problém v technologiích. Větším propojení mezi školou a firmou. Škola musí být motivovaná tohle dělat aktivně, naopak firma musí mít  motivaci dvojnásobnou. Dnes se otáčí, pravděpodobně některé firmy zavřou a neustojí tuto situaci a opět firmy budou mít z čeho vybírat a nikdo moc nestojí o čerstvé absolventy škol bez praxe a zkušeností. Je nutné motivovat obě strany, aby  spolupráce byla provázaná, úzká, a aby student měl možnost si reálně sáhnout na práci a také pracovat v reálném provozu a také na moderních technologiích.
Proto propojenost škola – firma je hodně důležitý prvek a také moderní technologie ve školách s kvalifikovanými učiteli je strašně důležitá.. Jako Effetec se zúčastníme dne otevřených dveří, dvou až tří workshopů. Bereme si na praxi studenty a nabízíme s námi absolvovat i renomované zahraniční veletrhy, to nabízíme studentům i učitelům a další.