Ekonomická krize nyní a v roce 2009 a proč nyní podpořit ekonomiku, očima Michala Frantíka, jednoho z jednatelů společnosti Effetec s.r.o.
Pokusím se o neodborný, ale praktický pohled na dvě rozdílné ekonomické krize, které jsem zažil a zažívám já, ale určitě i mnozí jiní.
Chtěl bych tímto porovnat ekonomickou krizi v roce 2009 s tou, co prožíváme nyní.
Krize v roce 2009 byla dle mě krizí, která měla přirozený pokles od ekonomické recese až po krizi jako takovou. Což když bych to měl popsat vlastními slovy, to znamená, že ekonomika roste, pak křivka má stabilizovaný průběh a poté přijde nějaký přirozený pád třeba tím, že je trh přesycen nebo z jiného důvodu. A když je krize postupná, tak se dá stabilizovat, protože případná křivka poklesu je plynulejší a přichází postupně dle síly ekonomiky v jednotlivých státech a firmy, které obchodují např. v ČR mohou přežít nebo překlenout tuto krizi pomocí jiného trhu například z Itálie, Francie, Anglie nebo Německa. A tak, kdo byl v roce 2009 šikovný, měl tah na bránu, kdo měl sílu, nápad, nebál se, tak prostě měl šanci tuto situaci ustát.
Zdravé firmy to přežily a nezdravé ne. Samozřejmě, že velké koncerny, nadnárodní společnosti ty tu šanci měly větší a přečkaly tuto situaci. Některé s poklesem, některé naopak normálně i z důvodu šetření, ale budeme se bavit o standardních firmách.
Dnes to zase zvládnou velké koncerny a nadnárodní společnosti. Sice jim zisk pravděpodobně také poklesne, ale stále tuto situaci nějakým způsobem ustojí.
Tento nynější pád ekonomiky je z mého pohledu “umělý“, způsobený nečekaným rychle se šířícím virem, díky kterému vláda musí činit taková opatření, že jsou uzavřeny hranice, následně zastaven veškerý obchod jako takový, dodávky materiálu, zboží a výrobky vůbec. Vše je zastaveno z důvodu nařízení karantény a pandemie. Takže vůbec ne pozvolný, ale strmý a hlavně nečekaný pád.
Podle mě je ale zcela zásadní rozdíl v tom, že dnešní krize postihuje všechny firmy bez rozdílu konkurence schopnosti jejich produktů. Dnes kvůli časově neodhadnutelným opatřením bez státní pomoci zkrachují i firmy, které by normální krizi nebo bankovní krizi s problémy, ale přece přežily. A to proto, že nemají šanci prodat svou produkci nebo dokonce nemohou ani vyrábět. Bez velkorysé státní pomoci se obejdou jen ty největší firmy. Pro malé a střední podniky a OSVČ musí přijít program pomoci, který toto období pomůže překlenout. Jinak se může stát, že koronavir odezní, ale velké množství firem nebude mít co znovu nastartovat. Kdybychom věděli, že karanténní opatření a omezení pohybu osob bude za měsíc pryč, tak by program státní podpory nebyl v takové míře třeba. Ale právě proto, že je nanejvýš pravděpodobné, že tato opatření zůstanou v platnosti relativně dlouhou dobu, je nějaký státní program podpory malým a středním firmám životně důležitý.
Podle mě stát je jako pyramida, která se staví odspodu na pevném a širokém základu, což živnostníci a malé firmy jsou. Aby pád firem a s tím spojený hluboký a prudký propad státu nebyl až tak velký a cesta zpět až vše pomine nebyla tak strmá, ne-li nemožná, ať už pro firmy nebo pro stát, musí se propad zmírnit podporou státu, případně podporou z EU. Jinak bude více nezaměstnaných a lidi se tak mohou dostat i do extrémních krizových situací.
Já v té době první krize, v roce 2009, byl zaměstnán v mnohem větší firmě než je ta naše současná. Vyráběla však stejnou technologii jako dnes naše firma Effetec s.r.o. (www.effetec.com). Má žena v tu dobu byla na obchodním oddělení a já na servisním, takže jsme oba měli přímý styk se zahraničními firmami, zákazníky a distributory. Tenkrát firma, v které jsme pracovali, obchodovala poměrně masivně na španělském trhu, následně na italském a samozřejmě po celém světě. Těsně před krizí se mé ženě podařilo podepsat obchodní zastoupení v Německu, Skandinávii a Beneluxu s jednou nadnárodní společností, která je prosperující i nyní, a to nejen na německém trhu.
Všude ve světě v tu dobu byl pokles exportu a pokles příjmů, nicméně díky tomu, že německý trh je vždy jeden z nejsilnějších na světě, krize tam přišla později a tím dovolila překlenout této firmě, kde jsme pracovali, krizi snadněji a najít jiné možnosti, to znamená, že v roce 2009 šlo krizi pro firmu obchodující v zahraničí přečkat.
Dnes je situace absolutně jiná
Nás jako malé rodinné firmy podnikající nejenom v ČR nýbrž po celém světě, se tento kolaps dotýká díky opatřením, které jednotlivé státy činí. Navíc náš nejrozšířenější trh je v Itálii, kde máme 
své obchodní zastoupení plus obchodnici Evu Fořtovou. Takto vypadá situace jejíma očima “V Itálii se od druhé poloviny února, kdy byl registrován první oficiální případ nákazy Covid-19, opatření k zamezení jejího šíření neustále zpřísňují. V tuto chvíli jsou nejrestriktivnější ze všech postižených států. Posledním dekretem z 22. března vláda přistoupila k totálnímu omezení pohybu osob na celém území státu a k uzavření veškeré výroby s výjimkou strategických sektorů a oborů tímto dekretem výslovně jmenovaných. I ty se musí ovšem řídit specifickým bezpečnostním protokolem, který dekret pro tuto situaci předepisuje. V samotném výrobním procesu a jednotlivých podnicích tedy musí být přítomen jen nejnutnější personál, a to v počtu, aby bylo možné zajistit bezpečné vzdálenosti mezi jednotlivými pracovníky a všichni ostatní musí aplikovat smart-working nebo produkci dočasně zcela zastavit. I tak jsem ve stálém spojení s distributorem a jednotlivými zákazníky a snažíme se pomoci v rámci možností alespoň na dálku. Nemožnost výjezdu na servisní zásah je ovšem v tuto chvíli pro nás obrovský problém vzhledem k tomu, že předmětem naší činnosti není pouze vývoj a výroba digitálních velkoplošných tiskáren, ale také a zejména jejich servis.”
V Effetecu se přesto se snažíme na tuto globální komplikovanou situaci reagovat alespoň obchodováním v České republice, i když i zde jsou mantinely značně omezené.
Jaká je tedy správná podpora od státu? Modelů je spoustu. Můžeme postupovat dle našich českých receptů nebo třeba tak jak již nyní navrhují některé politické subjekty, například STAN – Starostové a nezávislí (ZDE, ZDE nebo ZDE ) a sám jsem též některé návrhy napsal. Můžeme si vzít příklad i z Německa, Anglie nebo dokonce i USA. Je jasné, že naše ekonomika je jiná než v jiných, ať už evropských státech nebo mimo Evropu. Ale model, klíč, může být podobný.
Nyní se ukáže, jak jsme v době růstu rostli. Teď bude hodně záležet na tom, jak se vláda k situaci postaví. Dobrý manager ví, jak by se měl chovat v této situaci a jak je nutné zasáhnout, aby příliš neoslabil stát, ale zároveň nyní pád zpomalil, stabilizoval a otočil ho po této koronavirové krizi směrem nahoru. Cesta však nebude jednoduchá pro nikoho a určitě je kus tvrdé práce i na nás.
http://effetec.com/cs/ekonomicka-krize-nyni-a-v-roce-2009/